Krajinný ráz - Žďárské vrchy
Krajinný ráz je definován jako přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti. Tvoří jej tedy soubor přírodních podmínek a znaků společně se znaky a hodnotami vytvořenými činností člověka v krajině, které lidé vnímají a jejich prostřednictvím identifikují a vnímají určitý prostor.
Kopce a průhledy, skály a údolí
Území Žďárský vrchů je velmi členité, málokterá cesta nevede z kopce do kopce. Mnohé krajinné prostory jsou pohledově uzavřené a jiné jsou propojeny průhledy do údolí a na kopce či centrální hřbet odkud do krajiny vystupují skalní výchozy. Dramatičtěji je reliéf formován v údolí řek Svratky a Fryšávky a na Jimramovsku, naopak charakter sníženiny bez větších výškových rozdílů má okolí Nového Veselí a Matějova. Celé území není od okolní krajiny morfologicky výrazněji odděleno, přechody do jiných celků jsou plynulé.
Co jej ovlivňuje?
Krajinný ráz je ve stručnosti posuzován zejména z hlediska negativních a pozitivních (obnažené skalní výchozy, mokřady, meze a remízy) dominant v měřítku jednotlivých krajinných celků. Na ráz krajiny má vliv i lesní a zemědělské hospodářství, ale problémy ve vztahu ke krajinnému rázu může působit především výstavba, zejména průmyslové objekty a rozšiřování sídel. Značně mohou ovlivnit krajinný ráz výškové stavby, které se vzhledem k charakteru terénu uplatňují i v širších vztazích a dálkových pohledech. Problematické je posuzování drobnějších objektů (např. výstavba rodinných domů, drobných účelových staveb, přestavby a úpravy), které ovlivňují krajinný ráz v konkrétním plošně omezeném prostoru.
Historické a kulturní hodnoty
Na území CHKO Žďárské vrchy se nachází pestrá mozaika typů sídel, která spolu s velkým množstvím dochovaných historických staveb dokumentuje historicko-společenský vývoj související s hospodářským využíváním krajiny. Zachování urbanistických, historických, kulturních, stavebně-architektonických a přírodních hodnot sídel a jejich zapojení do krajinného rámce, respektující možnost jejich dalšího rozvoje, je hlavním důvodem, proč se Agentura ochrany přírody a krajiny ČR vyjadřuje na území chráněných krajinných oblastí k povolení, umístění či změně užívání stavby.
Pozůstatek dob minulých
Velké společenské a politické změny v uplynulých 40 letech socializace venkova zásadním způsobem změnily společenskou, výrobní a ekonomickou strukturu vesnice. V důsledku těchto změn se celkový obraz vesnice a venkovského prostoru, po staletí poměrně ustálený a ve vazbách na krajinu a přírodní prostředí prakticky neměnný, radikálně proměnil. Tento vývoj se projevil především ve výstavbě a nevhodném situování velkokapacitních zemědělských objektů, v plošném zavádění městských typů obytných domů bez respektování specifických požadavků života na venkově, v rušení či devastování volných návesních prostorů, v masivní výstavbě chat a rekreačních domků v sídlech i ve volné krajině atd.
Správa Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy, vyhlášené roku 1970, neměla v tehdejším politickém klimatu téměř žádné legislativní nástroje k usměrňování charakteru výstavby. Úspěchem bylo, když se podařilo prosadit zmrazení výstavby dalších rekreačních objektů v rámci tehdejších možností územního plánování a stavebních uzávěr. Negativní vývoj venkovského prostoru pokračuje i v současné době.
Trendy minulosti
K přetrvávajícím trendům z minulosti (vylidňování vesnice, snahy o výstavbu městských typů domů atd.) se přidávají projevy dané nově vzniklými společensko-politickými podmínkami. K nim patří pro venkov nepřiměřené podnikatelské záměry výrobního či podnikatelského charakteru, snaha využít zemědělské pozemky, získané většinou v restituci, pro výstavbu rekreačních objektů, ať už v sídlech nebo mimo ně, import zeměpisně cizorodých typů domů s nepůvodními prvky, výstavba plošně rozsáhlých sídlišť rodinných domů bez vazby na stávající urbanistickou strukturu - s absencí veřejných prostorů a infrastruktury, apod.
Zachování krás krajiny
Venkovský prostor tvoří jedinečnou a nenahraditelnou alternativu k prostoru městského typu. Cílem usměrňování stavebního vývoje a rozvoje sídel v CHKO Žďárské vrchy je zachování charakteru sídel i jejich historických, kulturních a přírodních hodnot. Navázání na kulturní a historické tradice venkovského života přitom nevylučuje dosažení i nejvyššího standardu bydlení, běžného ve městech. Ne nadarmo jsou dodnes známé krajinomalby uznávaných malířů - za všechny Josefa Jambora nebo Otakara Blažíčka - které i dodnes často zůstávají v podobě zaznamenané na plátnech těchto umělců.