Jak CITES funguje?
Jak CITES funguje?
Ochrana území
- Velkoplošná zvláště chráněná území
- Maloplošná zvláště chráněná území
- Natura 2000
- Území připravovaná k vyhlášení
- Přechodně chráněná plocha
Ochrana druhů
- Aktuální stav druhů
- Obecná ochrana druhů
- Zvláštní ochrana druhů – aktuální úprava
- Zvláštní ochrana druhů – navrhovaná úprava
- Nástroje aktivní péče o ohrožené druhy
Ochrana dřevin
Ochrana neživé přírody
Ochrana krajiny
- Konektivita krajiny
- Krajinný ráz
- Územní systém ekologické stability
- Významné krajinné prvky
- Přírodní parky
Invazní druhy
Mezinárodní ochrana přírody
- Členství v mezinárodních organizacích
- Evropské směrnice a nařízení
- Mezinárodní úmluvy
- Mezinárodní spolupráce
- CZ PRES
CITES
Stanovisko AOPK ČR k pozitivnímu seznamu živočichů v zájmových chovech
AOPK ČR vyjadřuje nesouhlas s myšlenkou regulace zájmového chovu prostřednictvím tzv. pozitivního seznamu. Stejný přístup má také Unie českých a slovenských zoologických zahrad, se kterou má AOPK ČR uzavřenu dohodu o vzájemné spolupráci.
Text stanoviskaÚmluva CITES chrání více než 6 000 druhů živočichů a kolem 33 000 druhů rostlin. Podle stupně ohrožení jsou rozděleny do tří seznamů označených jako přílohy I, II a III. V příloze I jsou nejpřísněji chráněné druhy, které jsou přímo ohrožené vyhubením a z volné přírody se až na výjimky vyvážet nesmějí. Jsou to lidoopi, tygři, sloni, nosorožci, mořské želvy a další. Ze zvířat České republiky sem patří třeba orel královský a sokol stěhovavý.
Aktuální seznam druhů z jednotlivých příloh CITES najdete na webových stránkách Ministerstva životního prostředí.
Informace o CITES na stránkách MŽP
Povolený obchod populace neohrozí
CITES ukládá členským státům přijmout zákony, které pro obchod s druhy chráněnými úmluvou stanovují závazná pravidla. Mezinárodní obchod se reguluje tím, že každá zásilka s exemplářem ohroženého druhu zapsaného na seznamu CITES musí mít povolení – tzv. permit CITES. Příslušný úřad ho vydá jen tehdy, když je zřejmé, že tento obchod neohrozí přežití daného druhu v přírodě. V praxi se prověřuje třeba původ převáženého živého jedince, jestli je odchován v chovatelském zařízení a nepochází z volné přírody. Pro některé druhy zvířat nebo rostlin se může také stanovit roční maximální počet (kvóta) jedinců, který je možné v přírodě odchytit nebo sebrat.
Kdo to posoudí?
Každý členský stát jmenuje tzv. vědecký orgán CITES. Jeho pracovníci shromažďují dostupné informace o ohrožených druzích. Sledují početnost a rozšíření populací ve volné přírodě, zajímají se o odběry z přírody, odchovy v lidské péči a také o úroveň mezinárodního obchodu včetně toho nelegálního. Každá žádost o vydání permitu tak projde zhodnocením všech potřebných informací. Permit je vydán jen v případě, že obchod nepředstavuje riziko ohrožení druhu. Vědeckým orgánem CITES v České republice je Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.
Kdo vydává permity a kdo je kontroluje?
Permity vydávají tzv. výkonné orgány CITES, u nás je to Ministerstvo životního prostředí. Zde se podávají žádosti o dovoz či vývoz exemplářů chráněných druhů do nebo ze států mimo Evropskou unii. Během běžné celní kontroly na hranicích jsou převážené exempláře i s doprovodnými dokumenty včetně permitu CITES podrobeny prohlídce. Na území jednotlivých států pak působí tzv. kontrolní orgány CITES. Ty například kontrolují chovatelská zařízení. Kontrolním orgánem CITES na území České republiky je Česká inspekce životního prostředí a Celní správa ČR.
Pravidla pro dobrou věc
Nelegální obchod s divokou přírodou se dnes považuje za druhou nejvážnější příčinu vymírání druhů. A to hned za ničením přirozeného prostředí. Proto je převoz jakýchkoliv exemplářů CITES přes hranice bez potřebného permitu nezákonný. Musí se dodržovat také příslušná národní legislativa, kterou si jednotlivé státy stanovily. Jde třeba o povinnou registraci a označení chovaných jedinců. Pašování živých zvířat a rostlin nebo výrobků z nich nabývá čím dál více podobu vysoce organizované trestné činnosti. Většinou se na ni váže také další závažná kriminální činnost, jakou jsou např. daňové úniky, praní špinavých peněz nebo týrání zvířat. Hrozí také riziko zavlečení nepůvodních druhů a přenosu nákazy.