Klejicha hedvábná ohrožuje pálavskou přírodu i úrodu

Na první pohled sympatická okrasná a medonosná bylina klejicha hedvábná (Asclepias syriaca) původem ze Severní Ameriky je ve skutečnosti úporný invazní druh s potenciálem ničit biodiverzitu původních ekosystémů, způsobovat ekonomické škody a nebezpečně působit na lidské zdraví. Na Pálavě její plošnější šíření evidujeme od loňského roku v polích, vinohradech a zahradách na jižním úpatí mikulovského Svatého kopečku a v Klentnici.

Klejicha hedvábná je podobně jako pajasan žláznatý (Ailanthus altissima) klonální druh s dobrou regenerační schopností, který se dokáže v případě nevhodných mechanických zásahů (trhání, sečení, orání) exponenciálně vegetativně namnožit. Vznikají tak rozsáhlé souvislé porosty vytlačující stávající vegetaci – ať už jde o vzácné stepní trávníky či kultury révy vinné. Kromě toho klejicha i pajasan produkují velké množství snadno se šířících semen.

V případě zjištěného výskytu klejichy hedvábné je potřebné zakročit neprodleně, a to 5% postřikem herbicidu na bázi glyfosátu, který se aplikuje bodově na její listy – prvně v červnu před vykvetením a pak v srpnu před uložením asimilátů do kořenů. Stejným roztokem lze ošetřit i mladé jedince pajasanu žláznatého, a sice nátěrem oloupaných kmínků. Zásahy je nezbytné trpělivě opakovat několik let až do odstranění celé populace invazního druhu.

Pro klejichu hedvábnou i pajasan žláznatý platí podle nařízení EU č. 1143/2014 zákaz dovozu a převozu, uvádění na trh, držení, rozmnožování a vypouštění do volné přírody. Zavlečení, vysazení nebo šíření invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu je přestupkem podle § 87 odst. 1 písm. m) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, za který lze fyzické osobě uložit pokutu do výše 10000 Kč.

S dotazy ohledně vhodného postupu odstranění invazních druhů, žádostmi o finanční příspěvek za tímto účelem nebo hlášeními jejich větších výskytů se obracejte na Správu CHKO Pálava. Děkujeme, že spolu s námi pečujete o pálavskou přírodu.

Text a fotografie: Daniel Kadaš.