Pálavská cesta pro jižní Moravu

Správa chráněné krajinné oblasti Pálava se spojila s firmou Agrostis Trávníky a výsledkem spolupráce je květnatá krajinářská směs osiva, která zohledňuje přirozenou skladbu jihomoravských suchých trávníků a současné potřeby místní krajiny. Neprodukční směs se symbolickým názvem Pálavská cesta nalezne uplatnění v bezlesích částech územního systému ekologické stability, podél cest, v sadech a ve stromořadích, ale také například v extenzivních městských trávnících.

Konkurenčně slabší trávy umožňují v částečně zapojeném porostu uplatnění dalších druhů šířících se z okolní krajiny. Bohatě zastoupené jeteloviny a byliny zase poskytují obživu a životní prostor pro hmyz a jiné drobné živočichy. Výsledný trávník je při správné péči málo produktivní, nízký, odolný vůči suchu a nenáročný na údržbu. Předností směsi je také použití výhradně českých odrůd a soulad se standardy Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky.

Doporučený výsevek činí 4–5 g/m², přičemž směs je určena k použití pouze na rovinách, popřípadě mírných svazích. Optimální termín výsevu je září. Vývoj porostu je s ohledem na druhové složení pomalý a může trvat až 3 roky. Seč probíhá v běžných letech dvakrát ročně, a to vždy s vyhrabáním a odvozem pokosené biomasy. První seč se provádí v termínu metání trav, tj. na přelomu května a června, druhá seč se pak provádí v září.

Druhové složení první výrobní partie:

Trávy 60 % (9 druhů lipnicovitých): bojínek tuhý 3 %, kostřava červená dlouze výběžkatá 'Petruna' 15 %, kostřava žlábkatá 5 %, kostřava drsnolistá 'Dorotka' 12 %, lipnice smáčknutá 4 %, lipnice luční 'Slezanka' 13 %, psineček obecný 'Polana' 3 %, smělek štíhlý 1 %, tomka vonná 4 %.

Jeteloviny 20 % (7 druhů bobovitých): čičorka pestrá 'Eroza' 0,5 %, jetel luční 'Spurt' 2 %, komonice bílá 'Meba' 1 %, štírovník růžkatý 'Táborák' 3 %, tolice dětelová 'Ekola' 2 %, úročník bolhoj 'Pamir' 7 %, vičenec ligrus 'Višňovský' 4,5 %.

Byliny 20 % (18 druhů 12 čeledí): čekanka obecná 1,2 %, divizna rakouská 0,3 %, dobromysl obecná 1,8 %, hlaváč bledožlutý 1,4 %, hvozdík kartouzek 1,5 %, chrpa čekánek 0,6 %, jitrocel prostřední 0,6 %, kopretina irkutská 3 %, kozí brada východní 0,3 %, krvavec menší 1,6 %, mochna stříbrná 1,2 %, mrkev obecná 0,5 %, pilát lékařský 0,5 %, řebříček obecný 1 %, svízel syřišťový 0,7 %, šalvěj hajní 2,1 %, třezalka tečkovaná 1,5 %, zvonek řepkovitý 0,2 %.

Text: Daniel Kadaš. Fotografie: Jan Miklín.