Vápencové skály, teplé a suché podnebí a poloha na hranici oblasti panonských stepí a středoevropského listnatého lesa je důvodem, proč i zvířecí obyvatelstvo Pálavy je nesmírně rozmanité a pestré jako skoro nikde jinde u nás. Podíl na tom mají i lidé, kteří tady dlouhodobě hospodařili.
Pestrost životních podmínek se odráží v pestrosti obyvatel pálavské krajiny. Celkově převažují druhy středoevropské a středomořské, ale třeba na slaniscích najdeme druhy vyžadující právě slané prostředí. Na severozápadních svazích Děvína, které jsou na zdejší poměry chladné a vlhké, žijí druhy podhorské až horské.
Mnoho desítek jihoevropských druhů na Pálavě a v jejím okolí dosahuje své severní či severozápadní hranice rozšíření. Pro více než 200 druhů představuje území CHKO Pálava jejich jedinou lokalitu na území Česka. Mnohdy jde o druhy, které jsou vázané na konkrétní rostlinu – například housenice pilatky Rhadinocerea reitteri žijí pouze na kosatci nízkém, brouka Ceutorhynchus wellschmiedi z čeledi nosatcovitých nenajdeme jinde než na katránu tatarském.
Jednotlivé živočišné skupiny se navzájem velmi liší úrovní poznání. Určité skupiny bezobratlých živočichů jsou stále ještě zpracovány velmi nedostatečně, na druhé straně o mnoha jiných živočiších jsou k dispozici věrohodné údaje již z minulého století, což platí zejména pro motýly. Dalším taxonomickým skupinám, např. dvoukřídlým, byla věnována velmi intenzivní pozornost v posledních letech. Na základě mapování ukončeného v roce 1997 (zahrnujícím mimo samotnou CHKO i oblast lužních lesů podél Dyje) bylo pro vědu popsáno více než sto druhů.
